Podle počítadla na verejnydluh.cz se veřejný dluh České republiky právě přehoupl přes 1,5 bilionu korun (též 1,5×1012 nebo 1,5 Tera), což odpovídá zhruba 142 tisícům na obyvatele. Gratulujeme!
Jenže k té hodnotě dluhu přísluší také položka v rozpočtu nazvaná „dluhová služba“. A ta také dramaticky roste. Aktuálně polovinu schodku (tj. polovinu nárůstu dluhu) tvoří právě dluhová služba.
Jestli by to byl problém splatit, to záleží na tom, jaká by byla ochota občanů k utahování opasků (a samozřejmě ochota politiků ke skutečné transparenci veřejných zakázek). V současné době je ale zcela nemyslitelné, že by se dařilo státní dluh splácet (= mít přebytkový rozpočet). Ale aspoň by se mělo hospodaření co nejvíc narovnat a veškeré mimořádné příjmy (např. z privatizace) dávat bez výjimky na splácení dluhu, ne je rozhazovat za nesmysly.
V loňském roce byl příjem státního rozpočtu 1 bilion. Teďka tedy máme projedeno na rok a půl dopředu. Když zachováme tento příjem, ale srazíme výdaje, řekněme hypoteticky, na 800 mld., tak každý rok můžeme splatit 200 mld. a ještě se nám o fous sníží náklady na obsluhu dluhu (i když to se spíš projeví až za nejkratší dobu, na kterou se dluhopisy vydávají). Za takových podmínek by se splácelo ~7 let, čili dvě vlády. Pokud budu optimista a řeknu, že vláda, co přijde v roce 2014, s rozjedeným rozpočtem zatočí, tak stejně s dluhem budeme zápasit nejmíň do konce desetiletí. Pokud bude vláda rozumná, a bude současně s omezováním výdajů snižovat i daně, čímž vlastně opět snížíme výdaje (viz poprask kolem momentálně plánovaného zvýšení DPH a informace o tom, že celý nový fiskální příjem padne na pokrytí zvýšených nákladů státu kvůli vyšší DPH) a navíc to popožene ekonomiku (nemluvě o konkurenční výhodě nad okolními státy ;c)), tak by to mohlo být teoreticky i o něco dřív, ale to už je spíš otázka na někoho jiného.
Nicméně, když vidíme, jak usilovně Kalousek pracuje a jak se to odráží na počítadle, tak sotva kdo může čekat, že v příštích třech letech se něco změní k lepšímu.
Podle mě by to 7 let netrvalo, protože každý rok by část té splátky sežraly úroky.
To s tím Kalouskem je ironie ne? :-D Osobně bych, pokud bych chtěl splatit dluhy, zastavil všechny projekty, které nejsou životně důležité. Tedy třeba stavbu dálnice (prej to je dobrej job, jak si namastit kapsu :-D). I další abrakadabra projekty. Kolikpak miliard bylo za sčítání lidu? :-D.
Tohle je ta slabší verze -- původně jsem chtěl na jeho adresu napsat něco řádově ostřejšího, ale nakonec jsem se umírnil. ;c)
Zrovna Sčítání stálo 2,5 mld (mimochodem, ohledně ČSÚ mě vždycky pobaví tenhle krátký sestřih :c)). Když se zamyslíme, co všechno stát platí, tak přijdeme na spoustu zajímavých „černých děr”. Třeba kolik máme úřadů a kolik z nich nám skutečně k něčemu je? Aniž bych je tu chtěl nějak propagovat, tak Svobodní mají na stránkách hezkou aplikaci, kde je rozepsaná část ze státního rozpočtu a člověk si sám na vlastní triko může vyzkoušet, kolik rozhazovačností by se dalo škrtnout a kolik by se tím ušetřilo. Těžko to může být úplné, ale alespoň hrubou představu si člověk na tom udělat může.
Zastavit stavby dálnic povětšinou nepůjde, protože už je uzavřena spousta smluv (nevypověditelných za rozumných podmínek), snad až do roku 2020. Že není zajištěno financování, nikoho z MDČR a ŘSD zjevně netrápilo.
V naší státní správě a samosprávě se takové skvělé smlouvy uzavírají docela často. Například Kolín má teď velké problémy s takovou smlouvou na odvoz odpadů. Zaručuje firmě AVE CZ exkluzivitu (s vysokými sankcemi při porušení; naopak sankce za porušení ze strany AVE CZ jsou směšně nízké) a garantovaný minimální objem služeb až do roku 2032. Nyní se novému vedení podařilo prosadit nějaké dodatky, které by měly postavení města trochu zlepšit, ale podstata se měnit nebude. Podobné a ještě horší smlouvy se uzavírají třeba na provoz vodovodů nebo údržbu mobiliáře.
Není zas až tak úplně dávno, co jsem slyšel, že rozebírali v novinách, proč je voda tak drahá, a kromě toho, co říká ten Čech, tak prý spoustu těch našich zařízení vlastní úplní cizinci, co se na nás akorát přišli přisát, nevloží do toho ani korunu, na údržbu samozřejmě ni pěťák, jen se jim sype. :c\ To je vážně neuvěřitelný.
Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....
Stát vytěsňuje soukromý sektor -- v tomto případě to znamená, že (volné) peníze investorů, které si půjčí stát, si nemůže půjčit soukromník.
U soukromníka je reálná naděje, že ty půjčené peníze investuje, např. založí firmu, zaměstná další lidi a začne vydělávat, dluh splatí a ještě je v plusu. Stát si ale půjčuje na spotřebu -- peníze rozdá lidem nebo v horším případě rozkrade (nevýhodné státní zakázky, kterých je většina). I když stát peníze investuje (tzn. nerozkrade/neprožere se úplně všechno), není to investice, která by v budoucnu něco vydělala a vrátila se, je to více méně jen údržba a obnova dříve zničeného majetku.
...zbrojením si ekonomika nijak nepomůže, pokud se následně nezhojí vyhranou útočnou válkou (na úkor státu, který byl poražen). Zbrojení nevytváří žádné hodnoty, je to jen "hladová zeď", která spotřebovává zdroje. Pokud by ti lidé, kteří zbraně vyrábějí, místo toho třeba odstraňovali odpadky z přírody nebo nosili vodu do horní nádrže elektrárny Dlouhé Stráně, aspoň by to měla pozitivní dopady na naše životní prostředí (tedy by to hodnoty vytvářelo) a ještě by to nějaké ty zdroje ušetřilo.
Ale válka nehledě na výsledek odstraní mnoho lidí a u zbylých provede něco jako reinstalaci, ve válce se spousta lidí spokojí s horšími podmínkami až po ní se zase začne snižovat účinnost a zvyšovat přepych.
Docela bych se divil, kdyby současné modely ekonomiky fungovaly, pokud by byly úplně všechny země světa na stejný úrovni (žádní číňani pracující za hrst rýže vs. řecký platební systém). A pokud ano, tak zda by se úroveň života třeba v USA nebo v zemích beneluxu, udržela na stejný hladině.
Ale válka nehledě na výsledek odstraní mnoho lidí a u zbylých provede něco jako reinstalaci, ve válce se spousta lidí spokojí s horšími podmínkami až po ní se zase začne snižovat účinnost a zvyšovat přepych.
Učebnicovou ukázkou současné války je ta v Iráku. Tam nikdo nevydělal (ano, část Iráčanů si teď žije lépe, ale je otázka, jak dlouho ještě). Ekonomicky na to nejvíc doplatili "vítězové". USA mají z této války masivní dluhy, navíc na ni budou doplácet ještě desítky let, protože mají spousty veteránů, kterým budou doživotně platit psychology a psychiatry.
Docela bych se divil, kdyby současné modely ekonomiky fungovaly, pokud by byly úplně všechny země světa na stejný úrovni (žádní číňani pracující za hrst rýže vs. řecký platební systém). A pokud ano, tak zda by se úroveň života třeba v USA nebo v zemích beneluxu, udržela na stejný hladině.
Tohle je dost utopie, protože nikdy nebudou dvě části světa stejné. Dokonce ani dva kraje v tak malé zemi, jako je Česko. Vždycky bude někde lépe a někde hůře (i za teoretické situace, že budou mít lidé stejné příjmy - budou mít totiž různé výdaje). Globalizací, snazší dopravou a kvalitnější komunikací se to může hodně vyrovnat, ale stoprocentně se to nesrovná nikdy.
Tohle je dost utopie, protože nikdy nebudou dvě části světa stejné. Dokonce ani dva kraje v tak malé zemi, jako je Česko. Vždycky bude někde lépe a někde hůře (i za teoretické situace, že budou mít lidé stejné příjmy - budou mít totiž různé výdaje). Globalizací, snazší dopravou a kvalitnější komunikací se to může hodně vyrovnat, ale stoprocentně se to nesrovná nikdy.
Jj ale čím větší rozdíl, tím lepší ekonomika pro tu šťastnější zemi. V tom bych přirovnal ekonomiku k termodynamice. Pokud v termodynamice nastane rovnovážnej stav, tak se rozdíl teplot nedá využít.
Podle mě je ekonomickej problém hlavně v tom, že při konstantních podmínkách nejsou požadavky člověka konstatní (například tlačení cen elektroniky dolu). A s časem jdou nade všechny meze. Takže je čas od času potřeba restart.
Pokud by na taiwanu nechtěli dělat elektroniku tak levně, chtěli by platy jako třeba v USA, tak by se imho současný trh s elektronikou zhroutil.
P.S. Doufám, že jsem okolo původní myšlenky, už je dost pozdě a pokud mám v diskuzi přestávky, tak se blbě synchronizuju :-D.
Správce české národní domény CZ.NIC zneužil svého postavení a zablokoval několik „dezinformačních“ webů. Jedná se o nebezpečný precedent. Správce domény tu není od toho, aby určoval, jaké názory jsou správné nebo jaké zprávy jsou pravdivé. Mylné, zavádějící či úmyslně lživé informace se na internetu vyskytují odjakživa. Je na každém dospělém jedinci, aby vyhodnotil důvěryhodnost zdroje a informace a udělal si vlastní názor.
Omezovat či řídit přísun informací mohou rodiče svým dětem, ale nikoli stát nebo organizace typu CZ.NIC plnoletým občanům.
Nově oznámená verze Relačních rour v0.18 přináší řadu změn – podporu mnoha nových formátů, protokolů a transformací (ASN.1, INI, MIME, YAML, JSON, CBOR, HTML, QR, X11, XPath, XMLTable…). Nová je i podpora datových typů v CSV.
Článek Předpověď počasí v terminálu & Relační roury na jednoduchém příkladu ukazuje, jak si načíst strukturovaná data v XML, udělat nad nimi pár transformací a zobrazit si je včetně sloupcového grafu v textovém terminálu. Článek se dále věnuje některým myšlenkám, které jsou za projektem Relational pipes (složitost M×N×O vs.
Richard Stallman, zakladatel projektu GNU a FSF se vrací do vedení Nadace pro svobodný software (FSF). Udádí to v krátkém videu. Oficiální oznámení se připravuje. Jeho návratu se věnují i články na techrights.org a itsfoss.com.
Na serveru Techrights.org vyšel článek The GNU Project is Bleeding Into Microsoft, který upozorňuje na podezřele se množící případy projektů, které jsou přesměrované z webových stránek GNU na GitHub (proprietární software a služba provozovaná Microsoftem). Článek poukazuje i na to, že k řadě přesměrování došlo po tom, co byl Richard Stallman (zakladatel hnutí GNU a nadace FSF) „vyhnán“ z vedení FSF (resp. odstoupil po agresivní štvavé kampani vedené proti jeho osobě v září 2019). Zdrojové kódy z GitHubu si lze sice (zatím) stahovat (git clone) i bez registrace a přihlášení, ale pokud se někdo chce aktivně zapojit do projektu a např. hlásit chyby nebo posílat tzv. pull requesty (patche), je k tomu nutné mít účet u této proprietární centralizované služby, což znamená uzavřít smlouvu s GitHubem. Tomuto problému se věnuje i Sane software manifesto, dle kterého přispívání do svobodného a příčetného softwaru nesmí být podmíněno uzavíráním takových smluv (ani registrací u nějaké konkrétní třetí strany ani podepsáním politického či náboženského prohlášení).
Po dvou letech od posledního pokusu vyšel nový návrh zákona o vojenském zpravodajství a ochraně kyberprostoru. Vybíráme: Vyžaduje-li to veřejný zájem na zajišťování obrany státu, lze na základě vyhodnocení jevů nasvědčujících o existenci útoku nebo hrozby ohrožující důležité zájmy státu v kybernetickém prostoru a v souvislosti s opatřeními přijatými k odstranění útoku nebo hrozby nebo omezení jejich důsledků připustit v nezbytně nutném rozsahu také zásahy do základních práv a svobod fyzických osob, je-li to nezbytné ke splnění povinností Vojenského zpravodajství při provádění činností,
Heptapod je svobodný software pro hostování zdrojových kódů (případně libovolných souborů) a správu projektů. Heptapod je odvozený z GitLabu a podporuje distribuovaný verzovací systém Mercurial.
Kdokoli si může provozovat vlastní instanci Heptapodu, a není tak závislý na žádném poskytovateli.
Richard Stallman, zakladatel hnutí svobodného softwaru, se dnes v e-mailové konferenci guix-devel vyjádřil, že svobodný software je apolitický resp. jedinou podporovanou politikou je politika svobodného softwaru. Reagoval na některé návrhy, že by se do svobodného softwaru měl zabudovat feminismus nebo jiný -ismus. Témata jako komunismus nebo sexuální orientace jsou „off-topic“. Je v pořádku mít politické názory, ale lidé by je měli vyjadřovat na svých osobních webových stránkách nebo jinde – zatímco v rámci FSF/GNU bychom se měli soustředit na náš společný cíl, kterým je svobodný software.
Právě vyšlo Sane software manifesto verze v0.8. Manifest se zabývá tím, jak psát příčetný software s ohledem na práva uživatelů, ochranu soukromí, svobodu, bezpečnost a dlouhodobou udržitelnost. Před vydáním verze v1.0 je ideální čas k zasílání komentářů a poznámek do e-mailové konference.
Komentáře
Abych pravdu řekl, tak
Abych pravdu řekl, tak hodnotu dluhu už vnímám jen jako čítač šplhající do nekonečna, asi jako datum ;-D.
Re: Abych pravdu řekl, tak
Jenže k té hodnotě dluhu přísluší také položka v rozpočtu nazvaná „dluhová služba“. A ta také dramaticky roste. Aktuálně polovinu schodku (tj. polovinu nárůstu dluhu) tvoří právě dluhová služba.
No tak dobře, šplhající s
No tak dobře, šplhající s rostoucí rychlostí. Nebo jako několik proměnných, kde ty další udávají derivaci :-D.
Jinak i kdyby ty úroky nerostly, tak by to byl problém splatit ne?
Re: No tak dobře, šplhající s
Jestli by to byl problém splatit, to záleží na tom, jaká by byla ochota občanů k utahování opasků (a samozřejmě ochota politiků ke skutečné transparenci veřejných zakázek). V současné době je ale zcela nemyslitelné, že by se dařilo státní dluh splácet (= mít přebytkový rozpočet). Ale aspoň by se mělo hospodaření co nejvíc narovnat a veškeré mimořádné příjmy (např. z privatizace) dávat bez výjimky na splácení dluhu, ne je rozhazovat za nesmysly.
V loňském roce byl příjem
V loňském roce byl příjem státního rozpočtu 1 bilion. Teďka tedy máme projedeno na rok a půl dopředu. Když zachováme tento příjem, ale srazíme výdaje, řekněme hypoteticky, na 800 mld., tak každý rok můžeme splatit 200 mld. a ještě se nám o fous sníží náklady na obsluhu dluhu (i když to se spíš projeví až za nejkratší dobu, na kterou se dluhopisy vydávají). Za takových podmínek by se splácelo ~7 let, čili dvě vlády. Pokud budu optimista a řeknu, že vláda, co přijde v roce 2014, s rozjedeným rozpočtem zatočí, tak stejně s dluhem budeme zápasit nejmíň do konce desetiletí. Pokud bude vláda rozumná, a bude současně s omezováním výdajů snižovat i daně, čímž vlastně opět snížíme výdaje (viz poprask kolem momentálně plánovaného zvýšení DPH a informace o tom, že celý nový fiskální příjem padne na pokrytí zvýšených nákladů státu kvůli vyšší DPH) a navíc to popožene ekonomiku (nemluvě o konkurenční výhodě nad okolními státy ;c)), tak by to mohlo být teoreticky i o něco dřív, ale to už je spíš otázka na někoho jiného.
Nicméně, když vidíme, jak usilovně Kalousek pracuje a jak se to odráží na počítadle, tak sotva kdo může čekat, že v příštích třech letech se něco změní k lepšímu.
Podle mě by to 7 let
Podle mě by to 7 let netrvalo, protože každý rok by část té splátky sežraly úroky.
To s tím Kalouskem je ironie ne? :-D Osobně bych, pokud bych chtěl splatit dluhy, zastavil všechny projekty, které nejsou životně důležité. Tedy třeba stavbu dálnice (prej to je dobrej job, jak si namastit kapsu :-D). I další abrakadabra projekty. Kolikpak miliard bylo za sčítání lidu? :-D.
Tohle je ta slabší verze --
Tohle je ta slabší verze -- původně jsem chtěl na jeho adresu napsat něco řádově ostřejšího, ale nakonec jsem se umírnil. ;c)
Zrovna Sčítání stálo 2,5 mld (mimochodem, ohledně ČSÚ mě vždycky pobaví tenhle krátký sestřih :c)). Když se zamyslíme, co všechno stát platí, tak přijdeme na spoustu zajímavých „černých děr”. Třeba kolik máme úřadů a kolik z nich nám skutečně k něčemu je? Aniž bych je tu chtěl nějak propagovat, tak Svobodní mají na stránkách hezkou aplikaci, kde je rozepsaná část ze státního rozpočtu a člověk si sám na vlastní triko může vyzkoušet, kolik rozhazovačností by se dalo škrtnout a kolik by se tím ušetřilo. Těžko to může být úplné, ale alespoň hrubou představu si člověk na tom udělat může.
Jo to počítadlo jsem viděl,
Jo to počítadlo jsem viděl, šílený čísla...
Re: Podle mě by to 7 let
Zastavit stavby dálnic povětšinou nepůjde, protože už je uzavřena spousta smluv (nevypověditelných za rozumných podmínek), snad až do roku 2020. Že není zajištěno financování, nikoho z MDČR a ŘSD zjevně netrápilo.
Tak to je hodně blbý uzavřít
Tak to je hodně blbý uzavřít takhle nevýhodnou smlouvu. Rozhodně bych ale tedy žádnou novou smlouvu neuzavíral.
Re: Tak to je hodně blbý uzavřít
V naší státní správě a samosprávě se takové skvělé smlouvy uzavírají docela často. Například Kolín má teď velké problémy s takovou smlouvou na odvoz odpadů. Zaručuje firmě AVE CZ exkluzivitu (s vysokými sankcemi při porušení; naopak sankce za porušení ze strany AVE CZ jsou směšně nízké) a garantovaný minimální objem služeb až do roku 2032. Nyní se novému vedení podařilo prosadit nějaké dodatky, které by měly postavení města trochu zlepšit, ale podstata se měnit nebude. Podobné a ještě horší smlouvy se uzavírají třeba na provoz vodovodů nebo údržbu mobiliáře.
Jo o vodovodech mluvil
Jo o vodovodech mluvil F.R.Čech na tom videu z 97 .
Hádám, že jde o tohle video:
Hádám, že jde o tohle video: http://www.youtube.com/watch?v=CtzQDantj6A
Není zas až tak úplně dávno, co jsem slyšel, že rozebírali v novinách, proč je voda tak drahá, a kromě toho, co říká ten Čech, tak prý spoustu těch našich zařízení vlastní úplní cizinci, co se na nás akorát přišli přisát, nevloží do toho ani korunu, na údržbu samozřejmě ni pěťák, jen se jim sype. :c\ To je vážně neuvěřitelný.
Popravdě
Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....
Vytěsňování
Stát vytěsňuje soukromý sektor -- v tomto případě to znamená, že (volné) peníze investorů, které si půjčí stát, si nemůže půjčit soukromník.
U soukromníka je reálná naděje, že ty půjčené peníze investuje, např. založí firmu, zaměstná další lidi a začne vydělávat, dluh splatí a ještě je v plusu. Stát si ale půjčuje na spotřebu -- peníze rozdá lidem nebo v horším případě rozkrade (nevýhodné státní zakázky, kterých je většina). I když stát peníze investuje (tzn. nerozkrade/neprožere se úplně všechno), není to investice, která by v budoucnu něco vydělala a vrátila se, je to více méně jen údržba a obnova dříve zničeného majetku.
Mimochodem...
...zbrojením si ekonomika nijak nepomůže, pokud se následně nezhojí vyhranou útočnou válkou (na úkor státu, který byl poražen). Zbrojení nevytváří žádné hodnoty, je to jen "hladová zeď", která spotřebovává zdroje. Pokud by ti lidé, kteří zbraně vyrábějí, místo toho třeba odstraňovali odpadky z přírody nebo nosili vodu do horní nádrže elektrárny Dlouhé Stráně, aspoň by to měla pozitivní dopady na naše životní prostředí (tedy by to hodnoty vytvářelo) a ještě by to nějaké ty zdroje ušetřilo.
Ale válka nehledě na výsledek
Ale válka nehledě na výsledek odstraní mnoho lidí a u zbylých provede něco jako reinstalaci, ve válce se spousta lidí spokojí s horšími podmínkami až po ní se zase začne snižovat účinnost a zvyšovat přepych.
Docela bych se divil, kdyby současné modely ekonomiky fungovaly, pokud by byly úplně všechny země světa na stejný úrovni (žádní číňani pracující za hrst rýže vs. řecký platební systém). A pokud ano, tak zda by se úroveň života třeba v USA nebo v zemích beneluxu, udržela na stejný hladině.
Re
Učebnicovou ukázkou současné války je ta v Iráku. Tam nikdo nevydělal (ano, část Iráčanů si teď žije lépe, ale je otázka, jak dlouho ještě). Ekonomicky na to nejvíc doplatili "vítězové". USA mají z této války masivní dluhy, navíc na ni budou doplácet ještě desítky let, protože mají spousty veteránů, kterým budou doživotně platit psychology a psychiatry.
Tohle je dost utopie, protože nikdy nebudou dvě části světa stejné. Dokonce ani dva kraje v tak malé zemi, jako je Česko. Vždycky bude někde lépe a někde hůře (i za teoretické situace, že budou mít lidé stejné příjmy - budou mít totiž různé výdaje). Globalizací, snazší dopravou a kvalitnější komunikací se to může hodně vyrovnat, ale stoprocentně se to nesrovná nikdy.
Tohle je dost utopie, protože
Jj ale čím větší rozdíl, tím lepší ekonomika pro tu šťastnější zemi. V tom bych přirovnal ekonomiku k termodynamice. Pokud v termodynamice nastane rovnovážnej stav, tak se rozdíl teplot nedá využít.
Podle mě je ekonomickej problém hlavně v tom, že při konstantních podmínkách nejsou požadavky člověka konstatní (například tlačení cen elektroniky dolu). A s časem jdou nade všechny meze. Takže je čas od času potřeba restart.
Pokud by na taiwanu nechtěli dělat elektroniku tak levně, chtěli by platy jako třeba v USA, tak by se imho současný trh s elektronikou zhroutil.
P.S. Doufám, že jsem okolo původní myšlenky, už je dost pozdě a pokud mám v diskuzi přestávky, tak se blbě synchronizuju :-D.