dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Můžete mi poradi, jakým způsobem se tento NOVÝ teploměr setřepává pro opakované měření?Koupila jsem si teploměr, změřila teplotu, ale jen jednou. Nejde setřepat.Myslela jsem si, že může být vadný. Koupila jsem druhý a pokus se opět nezdařil.Nepomohl ani mrazák.Čm
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.
Správce české národní domény CZ.NIC zneužil svého postavení a zablokoval několik „dezinformačních“ webů. Jedná se o nebezpečný precedent. Správce domény tu není od toho, aby určoval, jaké názory jsou správné nebo jaké zprávy jsou pravdivé. Mylné, zavádějící či úmyslně lživé informace se na internetu vyskytují odjakživa. Je na každém dospělém jedinci, aby vyhodnotil důvěryhodnost zdroje a informace a udělal si vlastní názor.
Omezovat či řídit přísun informací mohou rodiče svým dětem, ale nikoli stát nebo organizace typu CZ.NIC plnoletým občanům.
Nově oznámená verze Relačních rour v0.18 přináší řadu změn – podporu mnoha nových formátů, protokolů a transformací (ASN.1, INI, MIME, YAML, JSON, CBOR, HTML, QR, X11, XPath, XMLTable…). Nová je i podpora datových typů v CSV.
Článek Předpověď počasí v terminálu & Relační roury na jednoduchém příkladu ukazuje, jak si načíst strukturovaná data v XML, udělat nad nimi pár transformací a zobrazit si je včetně sloupcového grafu v textovém terminálu. Článek se dále věnuje některým myšlenkám, které jsou za projektem Relational pipes (složitost M×N×O vs.
Richard Stallman, zakladatel projektu GNU a FSF se vrací do vedení Nadace pro svobodný software (FSF). Udádí to v krátkém videu. Oficiální oznámení se připravuje. Jeho návratu se věnují i články na techrights.org a itsfoss.com.
Na serveru Techrights.org vyšel článek The GNU Project is Bleeding Into Microsoft, který upozorňuje na podezřele se množící případy projektů, které jsou přesměrované z webových stránek GNU na GitHub (proprietární software a služba provozovaná Microsoftem). Článek poukazuje i na to, že k řadě přesměrování došlo po tom, co byl Richard Stallman (zakladatel hnutí GNU a nadace FSF) „vyhnán“ z vedení FSF (resp. odstoupil po agresivní štvavé kampani vedené proti jeho osobě v září 2019). Zdrojové kódy z GitHubu si lze sice (zatím) stahovat (git clone) i bez registrace a přihlášení, ale pokud se někdo chce aktivně zapojit do projektu a např. hlásit chyby nebo posílat tzv. pull requesty (patche), je k tomu nutné mít účet u této proprietární centralizované služby, což znamená uzavřít smlouvu s GitHubem. Tomuto problému se věnuje i Sane software manifesto, dle kterého přispívání do svobodného a příčetného softwaru nesmí být podmíněno uzavíráním takových smluv (ani registrací u nějaké konkrétní třetí strany ani podepsáním politického či náboženského prohlášení).
Po dvou letech od posledního pokusu vyšel nový návrh zákona o vojenském zpravodajství a ochraně kyberprostoru. Vybíráme: Vyžaduje-li to veřejný zájem na zajišťování obrany státu, lze na základě vyhodnocení jevů nasvědčujících o existenci útoku nebo hrozby ohrožující důležité zájmy státu v kybernetickém prostoru a v souvislosti s opatřeními přijatými k odstranění útoku nebo hrozby nebo omezení jejich důsledků připustit v nezbytně nutném rozsahu také zásahy do základních práv a svobod fyzických osob, je-li to nezbytné ke splnění povinností Vojenského zpravodajství při provádění činností,
Heptapod je svobodný software pro hostování zdrojových kódů (případně libovolných souborů) a správu projektů. Heptapod je odvozený z GitLabu a podporuje distribuovaný verzovací systém Mercurial.
Kdokoli si může provozovat vlastní instanci Heptapodu, a není tak závislý na žádném poskytovateli.
Richard Stallman, zakladatel hnutí svobodného softwaru, se dnes v e-mailové konferenci guix-devel vyjádřil, že svobodný software je apolitický resp. jedinou podporovanou politikou je politika svobodného softwaru. Reagoval na některé návrhy, že by se do svobodného softwaru měl zabudovat feminismus nebo jiný -ismus. Témata jako komunismus nebo sexuální orientace jsou „off-topic“. Je v pořádku mít politické názory, ale lidé by je měli vyjadřovat na svých osobních webových stránkách nebo jinde – zatímco v rámci FSF/GNU bychom se měli soustředit na náš společný cíl, kterým je svobodný software.
Právě vyšlo Sane software manifesto verze v0.8. Manifest se zabývá tím, jak psát příčetný software s ohledem na práva uživatelů, ochranu soukromí, svobodu, bezpečnost a dlouhodobou udržitelnost. Před vydáním verze v1.0 je ideální čas k zasílání komentářů a poznámek do e-mailové konference.
Komentáře
Jak jsou na tom teploměry se
Jak jsou na tom teploměry se slitinami s nízkým bodem tání (galium, indium)? Ty by měly být použitelné, ne?
dovolím si čistě technickou
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Re: dovolím si čistě technickou
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
aha... hm, na uvedeném odkazu
aha... hm, na uvedeném odkazu si někdo stěžuje, že takový teploměr nejde setřepat. Třeba mají tedy větší poruchovost nebo co....
Re: aha... hm, na uvedeném odkazu
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Možná jsou jen na jedno
Možná jsou jen na jedno použití :-D
(viz diskuse na stránkách toho obchodu)
dovolím si čistě technickou
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Proč si nekoupí nějaký
Proč si nekoupí nějaký pořádný kvalitní digitální. Ta cena nemůže být tak hrozná.
Re: Proč si nekoupí nějaký
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Prakticky jakýkoliv
Prakticky jakýkoliv nevyrobený doma (← nadsázka).
To je tak složitý se domluvit a koupit vždy jen jeden na zkoušku? Nehledě na to, že kvalitní by měl mít nějaký datasheet s tabulkou tolerancí.
Re: Prakticky jakýkoliv
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
Aha, ale to se dá řešit
Aha, ale to se dá řešit rekalibrací (u digitálního se prostě jen přeprogramuje nějaká tabulka).
Re: Aha, ale to se dá řešit
Jenže ta rekalibrace něco stojí (a to docela dost). A pokud by se měla dělat častěji, tak už je to docela znát.
U těch moderních tonometrů si
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Re: U těch moderních tonometrů si
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.