„Assange musí být bezpodmínečně zadržen.“
Britská tradice přenášet utajované dokumenty tak, aby je novináři mohli vyfotografovat, přinesla zjištění ohledně plánů na zadržení Juliana Assange. Dokument v režimu utajení „Vyhrazeno“ obsahoval mj. informaci, že „Assange musí být bezpodmínečně zadržen“. Policie následně uvedla, že se to mělo vztahovat k situaci, kdy Assange opustí ekvádorské velvyslanectví.
Komentáře
Rozkaz zněl jasně, chlap s
Rozkaz zněl jasně, chlap s kabelou nesmí projet!
Odlišné zkušenosti
Na tom mne celkem děsí, jak se na tyhle věci koukají jinak lidé v zemích, kde nezažili „komunismus“ a jak se na ně díváme my. Zatím vše nasvědčuje tomu, že oni si to teprve musí prožít, jinak nepochopí. Což jim tedy nezávidím…
U nás si to lidé prožili a
U nás si to lidé prožili a stejně by to mnozí chtěli zpátky. Jasně nalajnovaný život v kleci, kde je jim pravidelně kydnuto do koryta, pokud moc nebučí.
Zradlo
Ono se to da pochopit. Nebucet lze docela snadno, zatimco permanentni strach o ztratu zamestnani nebo casto marne pokusy nejake najit v podminkach, nad kterymi jeden nema zadnou kontrolu, se tak dobre ovlivnit neda. Existencni nejistotu a s tim spojeny strach a stres holt ne vsichni snaseji dobre.
Re: Zradlo
Jenže všechny ty „jistoty“ jsou jen dočasné – pokud se žije na dluh, musí jednou přijít velký krach a velká změna a to s těmi lidmi teprve zamává – akorát že teď to nevidí, neuvědomují si nebo nechtějí vidět… Zatímco jiní preferují drobné momentální nejistoty vyvážené dlouhodobou stabilitou bez zásadních změn a skoků.
„Dostali jsme rozkaz,
„Dostali jsme rozkaz, zlikvidovat diverzanta z Austrálie. Muže s brašnou na notebook na zádech. Zaujali jsme pozice za rohem u ekvádorský ambasády a skryli jsme se za popelnice. To mohlo bejt tak kolem půl třetí. Z ambasády vychází muž s brašnou na notebook na zádech.“
(ratatatatatata...)
„Jistě. Byl to whistleblower. A nejspíš sexuální agresor. A s takovými se musí jednat bez milosti. To není jako strčit flešku do počítače, děti...“
„Jen co dozněly výstřely, dveře ambasády se znovu otevřely. A vyšel z nich ... muž s brašnou na notebook! Rozkaz, ten zněl jasně: nesmí projít za žádnou cenu!“
(ratatatatatata...)
„Nebyl čas, lámat si hlavu, kdo je kdo.“
„Chceš říct, soudruhu kapitáne...“
„Njo, dvě dávky...“
(Kontrolní otázka: Koho to vlastně zastřelili? Nápověda: Pošťák to nebyl.)