Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.

Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.

V Austrálii se zkouší používání kamer (s dalšími technologiemi, například na rozpoznávání obličejů) na malých bezpilotních vrtulnících. V USA jdou tyto prostředky již do ostrého nasazení.

Pirátské noviny vydaly v pondělí článek o „Bublanově zákonu“, který v roce 2008 zpřísnil zákaz zakrývání obličeje při shromáždění tak, že už není třeba, aby probíhal policejní zákrok (maskování je zakázáno obecně). Ovšem v Kanadě jsou mnohem dál.

Evropský parlament souhlasí s tím, aby se americkým úřadům poskytovaly podrobné osobní údaje cestujících v letadlech do USA. Údaje budou po 6 měsících „depersonalizovány“, po 5 letech přesunuty do „neživé databáze“ a teprve po 15 letech plně anonymizovány.

O regulaci Internetu (internetů?) píše E15. Internet nemá být žádné speciální neregulované místo a budou nastavena pravidla podobná fyzickému světu.

„Evropská unie do vlastního vzdušeného prostorou nevpouští desítky afrických a východních aerolinek, protože nesplňují bezpečnostní standardy. Stejné to může být v případě internetu. Pochybné IP adresy a domény, které nesplní pravidla, mohou být vyloučeny,“ říká Winter.

Americká NSA buduje dosud největší centrum pro sledování v zemi. Bude umístěno v Bluffdale v Utahu, bude mít rozlohu 90 000 m² (z toho desetinu zaberou čtyři serverovny), náklady dosáhnou 2 mld. USD a elektrický příkon bude 65 MW.

Ve Velké Británii se připravuje nový režim, který bude ISP ukládat povinnost poskytovat provozní a lokalizační údaje v reálném čase. Pro skutečné odposlechy (tedy přístup k obsahu komunikace) bude sice i nadále potřeba souhlas soudu, nicméně zmíněný „omezený odposlech“ bude moci služba GCHQ používat neomezeně. Proti novému zákonu už vznikla petice.

Podle aktuálních zjištění ACLU jen malá část bezpečnostních složek žádá o souhlas soudu se sledováním mobilních telefonů. Drtivá většina sleduje mobily bez tohoto souhlasu. Na druhou stranu existuje nemálo agentur (více než těch, které mají soudní souhlas), které mobily nesledují vůbec.

The New York Times publikoval Tréninkový manuál pro sledování mobilů, který získala ACLU. Může samozřejmě posloužit i pro porozumění tomu, co všechno lze skrze mobilní telefon o jeho uživateli zjistit.